Je administrativním centrem pro řízení uzavřených v roce 1986 radiačně nebezpečných území, kde před havárií žilo v městě kolem 13 tisíc lidí. Zde se nacházejí základní podniky provádějící opatření k zachování zóny v ekologicky bezpečném stavu.
Ochranu města a území 30.kilometrového pásma zabezpečují jednotky Ministerstva vnitra Ukrajiny, které rovněž zabraňují nelegálnímu průniku nepovolaných osob do tohoto prostoru.

Zaobzorová radiolokační stanice (Černobyl 2) byla nejtajnějším objektem Sovětského svazu, který byl na topografických mapách té doby označen jako «pionýrský tábor». Pro charakteristický zvuk v éteru (klepání/bubnování), který vydávala stanice při provozu, dostalo se jí přezdívky Ruský datel. Výška stanice byla kolem 150 metrů a délka 800 metrů. Po havárii v roce 1986 byla stanice «zmražena» a její provoz zastaven vzhledem k možnému poškození elektronického zařízení.

Řízení tajného objektu Sovětského svazu, který umožňoval sledovat vysoko létající cíle ve vzdálenosti 900 až 3000 kilometrů v připolární oblasti, bylo prováděno z velitelského centra ve vojenském městečku Černobyl 2.
Pro vyšší kontrolu a bezpečnost bylo nutné mít dvě propustky, abyste mohli vstoupit do prostoru objektu.
Zde zůstaly řídící panely, knoflíky, sovětská hesla a pracovny pro výcvik nováčků. Prý na objektu se dodnes zachovala sovětská vojenská tajemství.

Asi 4 km od Černobylské JE se nachází opuštěná vesnice Kopači. V době havárie se vesnice dostala do tak zvané «západní stopy» - jednoho ze směrů šíření radioaktivních emisí podle větrné růžice. Pro vysokou kontaminaci radioaktivním spadem byla vesnice likvidována a trosky domů byly pohřbeny. Ve zničené vesnici se zachovala jenom mateřská školka. Vesnice Kopači byla dokonce zmíněna ve hře S.T.A.L.K.E.R.: Volání Pripjati. V současné době je toto území liduprázdné a stalo se oblíbeným místem různých zvířat.

Dne 26. dubna 1986 v 1:24 hod. v noci při provádění plánované zkoušky došlo k výbuchu, který zcela zničil reaktor. Únik záření z výbuchu se přirovnává k explozi 500 atomových bomb shozených na Hirošimu v roce 1945.
A šíření reaktivních látek bylo natolik rozsáhlé, že radioaktivní deště padaly po celé Evropě a dokonce v Irsku. Likvidace následků se podle různých zdrojů zúčastnilo 600 až 800 tisíc lidí z celého Sovětského svazu.

Chladicí věž je jedním z nejúčinnějších zařízení pro chlazení vody v cirkulačních vodovodních systémech. Nedostavěné chladící věže byly určeny k chlazení jaderných reaktorů třetí řady ČJE. Kdyby byly zprovozněny 5. a 6. reaktory, pak by chladicí rybník nemusel stačit. Což by bylo zcela reální, například, v horkém letě. Předpokládalo se tedy, že v zimě budou chladící věže odpojovány. Průměr základu je 126 metrů. Kdyby chladící věže byly dostavěny, jejich výška by stanovila 150 metrů.

Jedná se o izolační obloukovitou konstrukci nad 4. energoblokem ČJE zničeným havárií. Cena projektu, jehož investorem byla jedna ze společností francouzské průmyslové skupiny, stanovila 2.15 miliard Eur. Pro realizaci projektu bylo nutné vyřešit řadu složitých technických úkolů; jenom demontáž ventilační roury mezi 3. a 4. reaktory stala 11.7 mil. dolarů. Oblouk se stal největší mobilní pozemní stavbou, pokrývající zastaralý "úkryt", a měl by sloužit 70 až 100 let.

Na relativně malý úsek lesního pásu, asi 10 km2, spadlo po výbuchu největší množství radioaktivního prachu. Mohutný únik radiace «obarvil» les do jasně ruda. Stromy za cenu svého života hodně pomohly lidem, protože zadržely desítky tun radioaktivního prachu jako filtr - koruna borovic je velmi hustá a dobře zadržuje prach.
To je jedno z nejunikátnějších míst v černobylské zóně, kde i dnes můžete vizuálně pozorovat vliv záření na živé organismy.

To je opuštěné město, protože i v současné době zde je hodně radioaktivního spadu, který se pevně «zažral» do půdy, stromů, domů. Město je zarostlé pelyňkem-černobylem (лат. Artemisia vulgaris) – rostlinou, jež rostla v okolí i před havárií. Pod vlivem prostředí se postupně chátrají prázdné budovy. Nejstarší budovy ve městě bortí se ejrychleji: například budova první střední školy se zbortila v roce 2005 a v roce 2013 došlo k dalším dvěma destrukcím.

Park atrakcí, který se nacházel v centru Pripjati, vzadu za náměstím s budovami obchodního domu, paláců kultury Energetik a hotelu Polesie, v současné době nefunguje. Nejznámější atrakcí v parku je Ruské kolo, jež se později stalo jedním ze symbolů Pripjati a celé Černobylské vyloučené zóny. Ruské kolo nikdy nefungovalo; jeho zprovoznění se plánovalo na 1. května 1986. Park je jedním z nejvíc kontaminovaných míst v Pripjati.